S druhým týdnem u nás nastaly jisté změny – Sajen přestala u štěňat nepřetržitě ležet, ale stále byla samozřejmě na dosah a poctivě své potomky krmila. Prodloužily se také intervaly mezi krmením a tedy i doba spánku. 9. den se klukům začala rozlepovat očička, 11. den se k bráškům přidala Aura a teprve 13. den na škvírečku na svět pohlédla Asja. Tím mi jen potvrdila moji domněnku, že je ze štěňátek nejmladší (sperma zdravého vitálního psa vydrží v těle feny životaschopné až 5 nebo dokonce až 7 dní, tedy jak fena ovuluje postupně, mohou být vývojově mezi štěňaty značné rozdíly).

To, že je Asja „Bubáček“ nejmladší, mi napovídala i její srst po narození a jisté zpoždění ve vývoji chování oproti jejím sourozencům. Pro její život to ale vůbec nic neznamená 🙂 – narodila se dokonce největší a i když díky jisté neobratnosti v prvním týdnu nepřibírala takovým tempem jako sourozenci, v tom týdnu druhém je dohnala a dokonce opět předhonila 🙂

Kromě očí se štěňatům postupně otevřely i zvukovody, takže již začala vnímat okolní zvuky. Největší změna ale nastala v jejich pohyblivosti – plazící se želvičky se postupně změnily v nemotorné medvídky, kteří se začali snažit stavět na vratké nohy. A to všechno bylo ještě doprovázeno nacvičováním vrčení a štěkání 🙂