Clif a Collin SotisMáme za sebou první květnový prodloužený víkend, který jsme částečně strávili výletem do Dubí za Collinem Sotis a jeho páníčkem, částečně návštěvou našich vnoučátek z Údolí komárů.
První květen začal dost uplakaně, a tak jsem nejdřív návštěvu na severu Čech zrušila. Během dopoledne se ale počasí začalo umoudřovat, takže naše smečka přeci jen nakonec nasedla na vlak a vyrazila směrem na Teplice.

Po té, co si kluci odbyli uvítací ceremonie, naskákali jsme do auta a přesunuli se na Komáří vížku – výchozí bod našeho odpoledního výletu. Oba bráškové C Sotis si  užívali do sytosti volnosti a honiček; mamina Felon a sestra Areia bohužel musely většinu času spořádaně ťapat na vodítcích. Pěkné počasí zlákalo kromě nás i nemálo turistů (rovněž se psy) a hlavně – Krušné hory jsou poměrně bohaté na zvěř.

Vlk eurasijskýNa pátek jsme si naplánovali návštěvu Podkrušnohorského zooparku v Chomutově. Pro sotva sedmiměsíční kluky to byla opět dobrá příležitost, jak poznat i jiná zvířátka, než jsou jen psi či kočky. Já jsem se zase snažila pořídit pár "zvířátkových" záběrů, zvláště vlků. A ti chomutovští jsou opravdu krasavci.
Celkem roztomilé byly dotazy návštěvníků, zda vodíme nějaké místní chovance nebo psy (to zná asi káždý čévéčkář, který se svým čtyřnohým kamarádem někdy zvítal do ZOO), ovšem naprosto bezkonkurenční byl jeden komentář, že naši ČSV vypadají více jako vlci a jsou hezčí, než ti skuteční ve výběhu :)))
V Chomutově jsme se setkali také s malým (no – už moc malý není 🙂 ) Derem Sotis, který mi povahou připomínal trochu našeho Clifa – rozpustilé, veselé štěňátko neustále plné dobré nálady a ochoty s každým se pomazlit 🙂 – jen ať mu to vydrží…

Vnoučátkům naší Anušky je v neděli 4.5.2008 5 týdnů, a tak byla na sobotu domluvena kontrola vrhu, na které jsem doprovázela H. Křížovou. Malí "komáři" při našem příjezdu právě spinkali a tahle "činnost" jim  vydržela téměř celé odpoledne 🙂 (návštěvy budoucích páníčků jednoho utahají…).
K večeru se ale přeci jen rozhodli předvést také ve bdělém stavu, a tak jsem zase po půl roce mohla pozorovat nemotorné hry malých vlčátek…