|
Rodokmen :: Galerie
Otec: Colt Zepeř CS
Matka: Agarka Saberus
Datum narození: 7.4.1997
Datum úhynu: 22.10.2007
Pohlaví: pes
Svod:
Bonitace: , nechovný
DKK: E(4/4)
Zkoušky:
ZOP (ZKO Lovosice, J. Plšek)
ZPU 1 (ZKO Lovosice, J. Plšek)
ZPU 2 (LVT Jevišoivce, M. Nalezená)
ZM (ZKO Litoměřice, L. Němec)
ZVV 1 (ZKO Litoměřice, O. Janata),
ZVV 2 (ZKO Litoměřice, J. Pružina)
ZPS 1 (ZKO Litoměřice, J. Hlaváček)
BH (ZKO Lovosice, B. Ťujík)
SchH 1 (ZKO Lovosice, V. Schöber)
IPO 1 (Nadějkov, M. Schöber)
Výstavní úspěchy:
Kr.V Hořovice 1998: V1, Vítěz třídy (tř. mladých)
NVP Litoměřice 1998: V1, CAJC, BOB, BIG V. (tř. mladých)
MVP Praha 1998: V2 (tř. mladých)
MVP Brno 1999: V2, r.CAC, r.CACIB (tř. otevřená)
Speciální výstava 1999: V2, r.CAC (tř. otevřená)
NVP Litoměřice 1999: V2 (tř. otevřená)
MVP Mladá Boleslav 1999: V2 (tř. otevřená)
Klubová výstava 2000: V2 (tř. pracovní)
NVP Litoměřice 2000: V1, CAC (tř. pracovní)
MVP Praha 2000: V2, r.CAC, r.CACIB (tř. otevřená)
MVP Mladá Boleslav 2000: V2, r.CAC, r.CACIB (tř. otevřená)
Speciální výstava 2000: V1, CAC (tř. pracovní)
Speciální výstava 2001: V1, CAC (tř. pracovní)
MVP Litoměřice 2001: V2, r.CAC, r.CACIB (tř. pracovní)
MVP Praha 2001: V1, CAC, r.CACIB (tř. pracovní)
Speciální výstava 2003: V1 (tř. pracovní)
Klubová výstava 2004: V1, CAC, Nejlepší pes, Klubový vítěz (tř. vítězů)
Speciální výstava 2005: V (tř. veteránů)
MVP Litoměřice 2006: V1, Nejlepší veterán (tř. veteránů)
Speciální výstava 2006: V1, Nejlepší veterán (tř. veteránů)
Klubová výstava Litoměřice 2007: V1, Nejlepší veterán (tř. veteránů)
Tituly: Český šampión, Český veterán šampión, Nejvšestrannější pes roku 2002, Nejkrásnější pracovní jedinec
Závody a soutěže:
I. mistroství ČSV Nadějkov 2001: 3. místo, Nejlepší poslušnost (ZVV 1)
Klubový závod ZKO Lovosice 2001: 1. místo, Nejlepší stopa, Nejlepší poslušnost (ZVV 1)
II. mistrovství ČSV Roudnice n. L. 2002: 1. místo, Nejlepší stopa, Nejlepší poslušnost (ZVV 1)
Závod o pohár Kristýny Hrádek n. N. 2002: 26. místo (46 účastníků, kombinace TART, ZVV 1, ZVV 2)
Závod ČSV dle IPO 1 Lázně Bělohrad 2002: 1. místo, Nejlepší stopa, Nejlepší poslušnost
Klubový závod ZKO Lovosice 2002: 5. místo (ZVV 1)
Jevišovický pětiboj 2003: 1. místo, Nejlepší poslušnost, Nejlepší obrana (speciální disciplíny)
Závod ČSV dle IPO 1 Nadějkov 2003: 1. místo, Nejlepší stopa, Nejlepší poslušnost
Přebor ve výkonu ČSV Zbraslav 2003: 3. místo, Nejlepší stopa, Nejlepší poslušnost (ZVV 1)
Memoriál Karla Škarpy Veřovice 2003: 7. místo (ZVV 2)
Pracovní jedinec roku 2003: 2. - 3. místo
Aldík, jak jsem Alanovi říkala, byl můj první československý vlčák. O existenci tohoto plemene jsem se náhodně dozvěděla z jednoho článku v časopise Květy a od té doby jsem věděla, že tohoto psa jednou budu mít!
Pořízení štěňátka ale předcházelo dlouhé období, kdy jsem se snažila o těchto vlčích dětech získat co nejvíce informací (což v té době, kdy internet v podstatě ještě neexistoval, nebylo právě snadné). Stala jsem se členem Klubu chovateů československého vlčáka v ČR a pomalu vyhlížela, odkud si štěňátko pořídit.
V roce 1996 jsem na tehdy ještě národní výstavě psů v Litoměřicích potkala obrovského a chlupatého psa, který mi na první pohled padl do oka! Byl to Colt Zepeř, povahově velmi vyrovnaný pes s líbivým exteriérem a tak jsem se s jeho majitelem domluvila na štěňátku, protože pan Dobiáš vlastnil rovněž chovnou fenku.
Na vysněné štěně jsem čekala další rok, než se narodilo. Ani výběr z 5 pejsků nebyl právě snadný. Nakonec to vyhrál poměrně klidný a vyrovnaný Alan, kterému jeho vyrovnanost a neohroženost vydržela po celý život.
Od začátku jsem se snažila udělat vše pro co nejlepší socializaci a myslím, že ta se u Aldíka vyvedla naprosto dokonale. Alan zcela bezmezně miloval lidi a největším blahem pro něj bylo, když se ocitl v houfu dvounožců, kteří byli ochotni se s ním vítat a mazlit. Aldík uměl být ale také trochu škodolibý uličník - jeho nejvypečenějším kouskem byly přátelské štípance do pozadí (občas bohužel i do rozkroku). Myslím, že Alan se nesmírně bavil, když jeho "oběť" patřičně nadskočila a vyjekla překvapením. Smích a lidská pozornost Aldíkovi vyloženě vyhovovala - byl to takový psí exhibicionista, který uvítal každou příležitost, jak na sebe upoutat lidskou pozornost.
Na druhou stranu to byl ale také nesmírný dobrák a protože každého považoval za kamaráda, neměl v podstatě vůbec potřebu hlídat a kdyby nebyl ve smečce s Felčou a Arinkou, které ho k hlídání dovedly strhnout, nechal by si asi ukrást snad i nos mezi očima.
Z tohoto důvodu mu poměrně dlouho trvalo, než se začal projevovat na obraně. Honit jen tak hadr nebo peška neměl potřebu a proč by měl štěkat na toho směšného človíčka, co kolem něj poskakuje? S přicházejícím dospíváním se ale i toto postupně měnilo a Alan začal mít obranu nesmírně rád - jako adrenalinovou hru, při které by ale ve skutečnosti nikdy vážně neublížil. Když mu figurant pustil rukáv, mohl si ho k sobě přivolat a pomazlit s s ním.
Aldíkovou doménou při výcviku ale byly stopy a poslušnost, která sice nebyla závratně rychlá, ale vždy přesná a od určitého věku velmi spolehlivá. Díky tomu se nám (i když samozřejmě s nemalým úsilím) podařilo složit celou řadu zkoušek a absolvovat i slušnou řádku závodů. Pokud bych já sama neměla ke stopování spíš nechuť, určitě by se nám podařilo seznam zkoušek rozšířit ještě o další stopařské speciálky.
Alan pro mě v lecčem povahově zůstane ideálem rodinného a zároveň pracovně využitelného psa, kterého jsem se nemusela bát mít na volno ani na frekventovaném místě. Byl-li sám (a neměl tudíž potřebu hlídat si svůj "harém"), mohla jsem se s ním pohybovat na volno i mezi psy, které byl naučený ignorovat a mohla jsem se spolehnout na jeho přivolání i dobrou ovladatelnost. Vlastně za něčím dokázal utéct i ve svých 10 letech - za člověkem, kterého znal a se kterým se chtěl přivítat.
Dne 27.9.2007 byla u Alana diagnostikována rakovina prostaty v pokročilém stádiu, tedy neoperabilní. Přesně za 4 týdny vě věku deset a půl roku nás Aldík na vždy opustil... |
