Československý vlčák - chovatelská stanice SOTIS

Co si pod tímto pojmem máme představit? Zkušební řády hovoří o ovladatelnosti na vodítku jako o cviku, při kterém pes radostně, pozorně a v přímém směru následuje psovoda tak, aby byl svou lopatkou na úrovni psovodova levého kolene. Toto se prověřuje změnou rytmu chůze (klus, pomalý krok), zastavením a změnou směru chůze (u NZŘ a ZŘ KJ-ČR Brno i obraty na místě). Ovladatelnost je prověřována i při přechodu mezi jednotlivými cviky.

Přeloženo do normální řeči to znamená, že Vám jde Váš vlčák spořádaně u nohy, netáhne na vodítku (to by mělo být prověšené) ani se nikde neloudá nebo se nesnaží očichat drn trávy. Tento cvik je součástí všech zkoušek v oddíle poslušnosti (na těch vyšších zkouškách je pak požadováno provedení bez vodítka) a s požadavky na ovladatelnost se setkáte také v oddíle obrany.

Pokud chceme pořídit pěkný záběr československého vlčáka, je třeba splnit několik základních podmínek:

• správné ohnisko
• správný úhel záběru
• správná expozice
• ostrost tam, kde má být
• správná kompozice

Správně použité ohnisko (chcete-li zoom) je faktor, který zásadně ovlivní celkové vyznění snímku a v lecčems již nejde dodatečně v počítači ovlivnit.

Téměř každý má dnes digitální fotoaparát a zcela logicky s ním zaznamenává různé okamžiky ze svého života. Pejskaři pak obvykle značnou aktivitu věnují fotografování svých čtyřnohých miláčků. Jelikož ráda říkávám, že fotografování se o mě dělí s kynologií :), rozhodla jsem se Vám přinést další seriálek článků s radami a tipy - tentokrát ze soudku fotografického.

Československý vlčák je bezesporu plemeno velmi fotogenické a svým vzhledem přímo vybízí k tomu, aby se jej majitelé snažili zachytit pomocí fotografického přístroje. Nemálo novopečených majitelů si dokonce svůj první fotoaparát pořídí právě kvůli tomuto psu. A obvykle jsou díky tomu postaveni před problém - jakou fototechniku vybrat?