Archiv pro měsíc: Duben 2006

V. Přivolání

Přivolání je základním kamenem příjemného soužití se psem. Psa, kterého nepřivoláme, buď nemůžeme vůbec pouštět na volno (což pro něj znamená celý život na vodítku), nebo se vystavujeme riziku, že takový pes způsobí v lepším případě nějakou nepříjemnost, v horším případě škodu a v tom nejhorším může přijít i o život (pod koly aut nebo rukou rozhořčeného myslivce). Na druhou stranu je tento cvik jedním z nejtěžších, protože snad žádný pes nemůže mít 100% přivolání (je to živý tvor, ne stroj), neboť vždy se mohou vyskytnout neočekávané okolnosti, které ovlivní jeho chování v dané situaci. Proto vybudování co nespolehlivějšího přivolání vyžaduje mnoho důslednosti, trpělivosti, doživotního upevňování a v neposlední řadě i předvídavosti z vaší strany. Nejideálnější je položit základy tohoto cviku již ve štěněcím věku, kdy je malý psík velmi vázán na svého majitele a má vrozenou tendenci zdržovat se v blízkosti členů své smečky (což by měli být lidé, pozor na navázání se na jiného psa v domácnosti). Partnerem č. 1 musí být člověk, ne pes, protože jinak dá váš psík v budoucnu vždy přednost příslušníkům svého druhu před vámi. Pouštějte tedy v tomto věku své psí miminko co nejvíce na volno (na bezpečných místech!), neboť štěně se k vám obvykle samo rozeběhne vždy, když vzdálenost mezi vámi a jím překročí kritickou mez. Tento okamžik musíte využít a začít je hned chválit a povzbuzovat. Po přiběhnutí si spolu pohrajte, pomazlete se a odměňte psíka pamlskem (noste neustále plné kapsy dobrot) a dejte pejskovi opět volno. Můžete se také úmyslně schovávat (z úkrytu...

Read More

Bonitace ČSV Dobříš 8. 4. 2006

V sobotu 8.4.2006 se naše smečka vydala na první letošní klubovou akci – jarní svod a bonitaci československých vlčáků v Dobříši. Já jsem se účastnila tradičně spoza fotoaparátu, abych pořídila co nejvíce snímků předváděných jedinců (postupně budou publikovány na klubových stránkách). Ovšem kromě role „fotoreportéra“ mi tentokrát připadla i role chovatele, který má na bonitaci „své děti„. Nutno přiznat, že je to snad horší, než když předvádíte svého vlastního psa, protože toho obvykle znáte jako své boty a tudíž víte, co se od něj dá nebo nedá očekávat. Jenže na dětičkách Vám záleží stejně, jako na psu vlastním, ale už nevíte, jak poctivě jej majitel na tento den D připravoval. „Učili ho opravdu ukazovat ty zuby? A co když to měření moc nezkoušeli? To je hezké, že na sebe nechá šahat a nevadí mu to, co když ale TADY někoho kousne?“Takové, a ještě mnohé další, se mi hlavou honily otázky a snad jen díky fotografování, které mě zaměstnalo v podstatě na celou dobu posuzování, jsem se tam nervozitou neukousala 🙂 Bonitace by měla být jednou z důležitých událostí ve vlčáčím životě. Pejsek je předveden odborníkům, kteří posoudí, jak vypadá, jak dalece odpovídá standardu a jaká je jeho povaha. A na základě výsledku tohoto posouzení a případně dalších splněných podmínek (výsledek RTG na dyspalzii kyčelního kloubu do stupně C a v současnosti účast na klubové nebo speciální výstavě) se rozhodne o zařazení nebo nezařazení pejska do chovu. Dalo by se říct, že je to taková psí...

Read More
Website is Protected by WordPress Protection from eDarpan.com.